Ashtanga jóga vychází z Patanjaliho sebraných spisů, Yoga Suter, jedním ze základních textů jógy, které popisují cestu jógy jako osmivětvou. Již samotné slovo ashtanga v sobě skrývá tento význam: ashtau = osm, anga = větev/část.
Těchto osm částí je v pořadí, v jakém na duchovní cestě jógy postupujeme. Jedna část nás připravuje na tu další. Vedou nás k oproštění se od podmíněného způsobu žití.
1. YAMA První větev jógy, yama, se zabývá morálními hodnotami, naší integritou a tím, jaké má naše chování vliv na naše okolí. Tím, že si uvědomíme, že tyto důležité aspekty našeho života existují, začneme si zvědomovat naše chování a myšlení i mimo podložku. Učíme se tím žít více v přítomnosti, být více autentickými. Yamy nás učí mít integritu a znát vlastní hranice.
Patří sem: Ahimsa – být mírumilovný k sobě a okolí Satya – být upřímný Asteya – nekrást, nepřivlastňovat Brahmacharya – správné použití naší energie (někdy také vykládáno jako věrnost partnerovi nebo celibát) Aparigraha – nebýt chamtivý a závistivý
2. NIYAMA Druhá část, niyama, souvisí s naší disciplínou a spirituálními praktikami. Pomáhají nám budovat náš charakter.
Patří sem: Saucha – čistota (fyzická, emocionální, mentální) Santosha – spokojenost Tapas – disciplína, kuráž a entusiastický žár Svadhyaya – studium posvátných textů Ishvara Pranidhana – pokora k něčemu vyššímu
3. ASANA Cvičení pozic tvoří fyzickou část jógy, se kterou se většina z nás seznámí jako první, a která se nazývá ásana. Skrze fyzické cvičení v sobě vytváříme disciplínu, schopnost koncentrace a budujeme fyzickou zdatnost. Fyzické cvičení jógy nás připravuje na vyšší stupně jógy jako pranayama, při které je nezbytné sedět po delší dobu bez hnutí se vzpřímenou páteří ideálně v pozici padmasana. Patanjali v Yoga Sutrách píše “sthira sukham asanam” - pozice má být stabilní a pohodlná. Ásana nás připravuje na další krok, kterým je pranayama.
4. PRANAYAMA Prana znamená životní energie a často se také používá ve vztahu k našemu dechu, způsob jakým dýcháme ovlivňuje naši mysl. Pranayama je potom dechová technika, která nás učí dech prodlužovat a mít ho pod kontrolou. Technik pranayami je spousta a každá jiným způsobem ovlivňuje náš nervový systém a mysl. V ashtangové ásanové praxi pranayamu využíváme formou Ujjayi dýchání. Tím, že se zklidní náš dech, zklidní se naše mysl, náš nervový systém a emoce. Tak jsme lépe připraveni na další krok, pratyaharu.
5. PRATYAHARA Pratyahara znamená odbourání smyslů a ve fyzickém cvičení ásan je procvičována skrze drishti. Na podložce se nám často stane, že nám odvede pozornost to, co zrovna slyšíme, vidíme nebo cítíme (zvuky z venčí, výklad učitele, který patří někomu jinému, všímáme si kdo zrovna vchází do místnosti, cítíme vůni právě vařené kávy, a podobně..). Naše smysli nás propojují s vnějším světem. To, že se je učíme mít pod kontrolou, nám umožňuje obrátit se dovnitř a ponořit se hlouběji do vlastního nitra. Získaný vnitřní klid nás přivede k dalšímu kroku, dharana.
6. DHARANA Dharana je soustředěnost. To, že přestaneme vnímat rušivé elementy zvenčí (pratyahara) nám umožní, za pomoci soustředění (dharana), uklidnit svojí mysl a oprostit ji od myšlenek. Toto je často stav do kterého se dostaneme, když si myslíme, že meditujeme.
7. DHYANA Meditace, která tvoří sedmou větev jógy, je nepřetržitý proud soustředění. Ve chvíli kdy dokážeme vytrvat v předešlém kroku, dharaně, bez přerušení, přecházíme tak do meditace. V tomto pojetí je meditace stav, nikoliv technika. V této fázi je naše mysl oproštěna od myšlenek a my můžeme jenom být, aniž by jsme se snažili soustředit.
8. SAMADHI Cílem jógy je dosáhnout samadhi a všechny předešlé části nás na samadhi mají připravit. Samadhi může být popsáno jako uvědomění si, probuzení, procitnutí, rozpomenutí se..,
že Já a všechno co já prožívám jsou jedna a ta samá věc. Není dualita. Samadhi má několik stupňů, tím vrcholným je dojít osvícení, a tím se osvobodit z koloběhu znovuzrození. Samadhi není o útěku z reality, ale naopak být tady a teď.
Comments